Nástěnka

  • (6.12.2011)

    Veřená sbírka na opravu rodného domu Jana Kubiše. Číslo účtu 43-6171460287/0100 KB Třebíč. Potvrzení o daru pro daňové zvýhodnění zašleme na požádání. Děkujeme

  • (30.4.2012)

    Vzpomínkové setkání u příležitosti 70. výročí úmrtí Jana Kubiše , 16. 6. 2012 v 16.00 hod. Pietní akt , program pro veřejnost, večer s kapelou Vysočinka.

O erbech dřívějších majitelů

O erbech dřívějších majitelů statku

Erb pánů z Hradce

Erb pánů z Hradce

(kresba Jiří Louda)

Rodovým erbem pánů z Hradce byla zlatá růže s červeným semeníkem v modrém štítu. Shodná růže byla i v klenotu na přilbě s přikryvadly modro-zlatými.

 

Erb hrabat z Valdštejna (1621)

Erb hrabat z Valdštejna (1621)

Páni z Valdštejna pocházeli ze stejných předků jako páni z Vartenberka, z Lemberka, z Michalovic a z Kumburka jejich prvotním erbovním znamením byl lev. Na počátku 14. století přešly jednotlivé rody k jiným erbům. Jediní Valdštejnové setrvali u figury lva. Původním erbem Valdštejnů byl modrý lev ve zlatém štítě. Klenotem byla orlí křídla v barvách znaku na přilbě s přikryvadly modro-zlatými. Později na konci 15. století začali užívat znaku se čtyřmi lvy - ve štítu čtvrceném zlato-modře přivrácení lvi opačných barev. Čili v prvním a čtvrtém poli byl původní rodový modrý lev a ve druhém a třetím modrém poli lev zlatý. Když byl Adam z Valdštejna (+ 1638) povýšen 20. 9. 1621 do hraběcího stavu, byl mu polepšen rodový erb o střední stříbrný oválný štítek ohraničený zeleným vavřínovým (routovým) věnečkem, ve kterém je černý orel se zlatou iniciálou FII na prsou a držící v pařátech kotvu a palmovou ratolest. Ohraničení středního štítku vavřínovým věnečkem bylo také stylizováno do podoby zelené, do kruhu stočené tzv. routové koruny - ta byla vlastně rozvinutou korunní obroučkou osazenou routami a v barvě zelené. Císařovna Marie Terezie privilegiem z 16. 8. 1758 povolila Vincenci hraběti z Valdštejna na Mnichově Hradišti a Františku Josefovi hraběti z Valdštejna na Duchcově užívat titul pán z Vartenberka a polepšila jim rodový erb přidáním dvou vartenberských oválných zlato-černě polcených štítků, obtočených zeleným drakem. Lvi ve štítu byli opatřeni korunami a štít sám byl nesen modrým a zlatým korunovaným lvem.

Erb Františka Augustina hraběte z Valdštejna

Erb Františka Augustina hraběte z Valdštejna,

(kresba Petr Tybitancl)

zakladatele kapucínského kláštera v Třebíči, se čtyřkoutním vývodem

 

 

Erb Františka Augustina hraběte z Valdštejna

Znak kapucínů

(kresba Petr Chotěbor)

Kapucíni - Řád menších bratří kapucínů (Ordo Fratrum Minorum Capuccinorum) - byli odnoží františkánského řádu zvaného minorité (Ordo Fratrum Minorum Conventualium), založeném sv. Františkem z Assisi v roce 1209. Řád kapucínů byl založen v roce 1525 P. Matoušem z Boscia nejdříve jako větev minoritů, ale vzápětí papežem Klementem VII. uznán jako samostatná řehole. Řád se brzy rozšířil po celé západní Evropě a v roce 1721 měl již několik desítek tisíc bratří v tisícovkách klášterů v 64 řádových provincích. Do Čech byli kapucíni uvedeni v roce 1600 a nejstaršími konventy byly klášter při kostele P. Marie královny Andělů na Hradčanech (Loreta) a u sv. Josefa na Novém Městě pražském. Na Moravě byly kapucínské kláštery krom Třebíče také v Brně, Mikulově, Olomouci, Vyškově, Znojmě, Jihlavě, Fulneku a pak také v Kyjově, Prostějově a v Náměšti nad Oslavou. Znakem kapucínů je červený štít se zlatým patriarším křížem přeloženým zkříženými pažemi s červenými stigmaty, levá v hnědém rukávu, pravá neoděná, obě vynikající ze stříbrných oblaků v patě štítu.